Svatojánský pták
Na ten červnový den roku 1992 nikdy nezapomenu. Den plný zářivého slunce při počátku tehdejších žní.
Den který pojednou potemněl zprávou,která z ničeho nic jako blesk zasáhla mnoho lidí.Stala se velice
zlá věc! Kamarád neunesl tíhu života a doprovolně odešel z tohoto světa. Snad neudělal nic špatného
on udělal jen to co asi musel udělat. Byl to jeho život,on s ním tak naložil. V tom má každý z nás
svoji svobodu ale také zodpovědnost. - Den června se tak zapsal do našich duší černým písmem.Navždy!
Vzpomínky se vracejí jako ostré šípy. Setkání vysoko v "horách" nad městem na starém trempském campu
co něco již pamatuje. Několikrát nás sem oba zanesla náhoda,několikrát daná schůzka. Ríša byl hajný
tremp a já rád již po mnoho let zkoumal krajinu na hřebenech Kamýků. Kdo by řekl,že zde zanedlouho já
budu sbíjet z bukové kulatiny na malý křížek ku památce jeho nešťastné smrti. Rány sekery zněly jako
zvon v lesním tichu. Na západě ten den hořely tmavé červánky. Seděl jsem zde dlouho do večera.Údolím
z půlnoční strany od Pasek byla cítit smrt. - Každý rok jsem se potom k tomuto křížku vracel a o sa-
motách jsem zde promlouval se zemřelým kamarádem pomocí přírody a nebe. A právě vždy ve dnech okolo
Svatého Jána,kdy se stala tahle nemilá věc,jsem si všiml zvláštní opakující se souvislosti.Poprvé jsem
si jen všiml,podruhé zpozornil,potřetí a při dalších návštěvách u křížku jsem již čekal na znovusetkání
s černým ptákem-krkavcem. Mnohokrát plul nademnou černý kříž krákorajícího ptáka. Divné!Jindy jsem nad
sebou tohoto ptáka neviděl. Mělo to něco znamenat?- Svěřil jsem se moudrému člověku a on mě vysvětlil
to co jsem dříve jen znal z knih. Další tajemství přírody! Znalý člověk mě obeznámil,že pokud si někdo
sáhne na svůj život,musí počítat,že v jiném prostoru a ve světě bez času si začne uvědomovat,že svého
života si nevážil.Lidská duše se vrací zpět ku zvířecímu tělu. Jenom zvířata,totiž chápou jak velice
si vážit svého života.Bojují o něj do poslední chvilky. Takový tvor pak po převtělení navštěvuje místa,
které měl rád a kam chodili i lidé okolo něho. Proto se nám prý zdá,že některá zvířata jsou nám tak
moc blízká. Je to svět jiných rozměrů,kterému člověk nerozumí,ale to neznamená,že neexistuje.Citlivý
člověk často naráží na okamžiky bez odpovědí. - Svět se v posledních létech mění. Špatné je více vidět,
dobré nutí lidi hledat otevřenou spravedlnost. Zastávat se dobra věcí je nám potom umožněno alespoň
trochu porozumět mnoha tajemstvím okolo nás. Jen o samotě se nechá meditovat.Jen o samotě jdoucí pou-
tník toho vidí víc,než třeba skupinka lidí. Však jsem si vzpomněl na moji noc "samotáře" na kamýcké
hoře. Na Svatojánskou noc na starém campu. - Jen hlubina oblohy,malý oheň a tiché noční lesy. Byla to
nezapomenutelná noc s krkavcem ptákem-černým plujícím křížem kdesi nad hlavou. S ptákem s krásou peří
oceli. - Vzpomínky na kamarády jsou více než drahá květina,či věnec. - A tak i letos jsme vzpomněli na
kamaráda,přítele Ríšu Kubelku v místech, které znal a měl jak vím rád. V místech, kde stával na jeho pa-
mátku mnou roubený křížek. 2O let stál,připomínal již ho není. Velice špatná věc. - Hledejme k sobě
cestu v podobě slušnosti a ohleduplných činů. Postavme se však netoleranci a čisté zlobě,která uráží
nás a v tomto případě i mrtvého kamaráda. Vždy je čas podat si ruku. Věděl jsem,že v minutě ticha tam
nahoře v lesích nás jistě sledují oči velikého černého ptáka. Vše co si dovedeme představit je vlastně
skutečné.
listopad -měsíc vonícího listí- Petr Sládek - Žit- camp Lišák
