Camp Lišák

                                           Strašidlo...

 

   Když kamaráde vystoupíš z vlaku v šumavských Chrobolech můžeš se vydat také směrem k Lipenskému jezeru. Je to již dlouhá řada roků co  jsem se s tehdejšíma "stopákama" vydal do  lesů  na jih. Směr Smědeč a hrad Kuklov. Divoká krajina a v letech okolo roku 7O obvzláště.  Bylo tehdá obrovský sucho a vedro. Země neokusila vláhu dešťové kaply skoro již dva měsíce. Asfalt na silnici roztával jak první sníh   a jít lesem to znamenalo nechat se ubodat lesní havětí. Lesy tíživě nesly letní suchopáry. Listy dubů se podivně kroutily a mladé smrčiny pomalu začínaly schnout. Ani staří lidé takové sucho nepamatovali. A tak naše malá trempů družina s uzdama na zádech táhla jako soumar ,  dál k tajemnému hradu a nedostavěnému klášteru,kde prej straší. - Kamarád Pepa Forsajt nadával na vše na světě. Večer měli totiž v místní nálevně zavříno. Kdo znal Forsajta musel ho litovat. Jeho večerní dávka akoholu byla fuč. Těžká bude pro něho noc. Scházeli jsme prašnou  cestou dolů k polovyschlému potoku a psi  nedali pokoj bílému měsíci na obloze. - Rozbalili jsme torny,natáhli flekatý celty a zuli si boty, co dnes vážily možná dva centy. Na malém ohni ,který nechtěl v tom hicu ani hořet jsme  čadili večeři. Jedna jiskra bokem by byla pohromou. Po večeři jsem jako nejmladší seběhl dolů ku kříži z kamene pro trochu blátivé vody na uhašení. Potom jsme leželi jen tak v tom horku  na  celtách a pokuřovali cigárka. Noc byla plná hvězd a v dálce se stejně jako minulou noc blýskalo na časy. Blížila se půlnoc a po spánku ani  památky. Jen Forsajt ze zúfalství usnul a Čombík do něho mlátil aby tolik nechrápal.  Potom se to stalo. Podívejte! Potichu pravil Johny a ukazoval ku kříži ,kde jsem bral vodu. Jeho pes Fantom potichu vrčel. Bože! Půlnoční postava ozářená žlutavou září lucerny se za kvílení a nářku blížila směrem k nám. Už tenhle kraj plný divnejch lidí byl strašidelný. Ještě tohle. Být tu sám,vzal bych nohy na ramena. Postava  se  zastavila u kříže a za tichého mumlání poklekla. Snad čtvrt hodiny trvaly podivné vzdechy. Pak zjevení zvedlo kotvu a odcházelo směrem ku vsi. Vzbudil se kupodivu i hlučný spáč Forsajt a pravil,že teď by ho do hospody i kdyby tam točili zdarma nedostal ani rohatej. Celou tu