Camp Lišák

                                                 Novoroční Kamýk

 

To jsme ještě hoši neměli na Vysokém Kamejku žádnej camp. Rádi jsme sem však jako mlíčňáci chodili

a dívali se do krajiny ze svahu Malinové stráně na vzdálenou Šumavu. - Tehdá se blížil Silvestr a tak

se všade uzavírají různá předsevzetí i sázky. A tak jsme se z hecu vsadili taky. O co? Kdo bude v tom

Novém roce první na Kamejku u rozhledny. U starého kříže nechá vzkaz. - Byl 1.leden asi tak 3.hodiny

ráno. Budíček! Město ještě spalo,jen někde se slavil Novej rok. Na záda putuje tele,láhev ohnivé vody

i proviant se přibaluje. Směr kamýcká rozhledna. Musím tam být první!!! Následuje cesta přes mrazivé

pláně okolo řeky,lesní průsmyk a již mě vítají zasněžené lesy "hor". Sám v lesní pustině! Možná,že se

některý z kluků utrhl a vstal ještě dříve. Stopa však žádná. Ještě sněhový vodopád ve smrčí pod vrcho-

lkem a jsem u cíle. Vítá mě šedivá rozhledna zahalená v mlze a smutnej kříž. Nikde nikdo.Žádnej vzkaz!

Jsem zde první. - Samosebou,že se všici na tuhle sázku vybodli. Jen já se snažil udělat ohledně sázky do

kříže u rozhledny svůj první novoroční vrub. Hned vedle zářezů Sennyho,Vorlíka,Polovičky,Betléma a také

dalších. Vyhrál jsem,ale moc jsem se nechlubil. Odměnou mě byla při rozednění nádherná podívaná na špice

šumavských kopců ozářené novoročním slunkem. Z místa kde jsme později založili camp byla opravdu fajn

vyhlídka. To ještě svítila u kamýckého kříže za podvečerů bledá kalíšková svíčka.     AHOJ    ž.