Camp Lišák

Čert jedlík...

 

       Kamarád Čert z píseckých Toulavých bizonů  byl opravdu nefalšovaný čertovo kvítko.

       Již první pohled na něho určil odkud pochází jeho přezdívka. Pravej čertisko z pekla.

       Měl již za sebou hromadu kanadskejch někdy i drsnejch žertíků,ale pokoj si nedal ....

         Ale jinak to byl dobrej kamarád. Na vandru jsme s ním zažili nejednu drsnou přího-

       du při které někdy šlo o krk. Prostě Čert soudruhy,svazáky a červenošátníky nemusel.

         To jsme jednou lágrovali na Velikej řece a  když do ůdolíčka začala padat večerní

       mlha jak to již bejvá zvykem šlo se do hospůdky na pivečko. Mezi hovorem se začal v

       šenku Čert bavit s místním obsazenstvem,co že v životě zajímavého snědl. Bylo velké

       množství různých věcí a tvorů. Po chvíli slovo dalo slovo a sázka byla na světě. Prej

       jestli sní Čert zdejší specialitu - řízek z hadru na podlahu. Hadr kterej ležel líně v

       koutě byl profesionálně naporcován,obalen co by řízek a ještě profesionálněji  pak

       osmažen. Po chvíli se objevol na stole talíř plný hadrových řízků. Strejcové se  jen

       potutelně usmívali. Mysleli,že  vyhráli. - Čert se pohodlně navečeřel,snědl celý hadr

       a pak se s chutí napil piva. Sázku samosebou vyhrál. Pak ještě jako bonus předvedl

       jak  jí skleněný pohárek, žárovku a spolkl žiletku. - Když se však podíval při svém

       ohromujícím vystoupení na starý pendlovky na stěně,hospodský okamžitě zděšeně od

       pultu prohlásil  "ne proboha ne,kukačky ne"  a dal raději Čertovi velikýho ruma.......

                                                          

                               Žit    camp Lišák        1971