Camp Lišák

                                         Podivná polévka

Na kamarády ,kteří již nejsou se těžko vzpomíná,ale někdy se u toho člověk i zasměje. Jedním z takových

byl i kamarád Fík,v osadě Minnetaki zastával funkci osadního kata. Někteří mu drsně říkali Bejk. Prožili jsme

toho spolu moc a moc. Jednou jsme se domluvili v trempském dávnověku - 1967-že vyrazíme na starý hrad co

je ukryt v lesích Pošumaví. Helfenburk. Já měl nové tele,kamarád stočeného tuláka. Budeme spát v jakési je-

skyni kde žil poustevník. Před jednou vesničkou jsme dostali veliký hlad. Po chvíli vesele praskal oheň a starý

skautský kotlík byl naplněn vodou. Voda v potůčku byla podivně dohnědozelena zbarvená. Bejk tvrdil, že je

to voda železitá,velice zdravá. S chutí hladových vlků jsme polévku snědli. Pak jsme šli kousek proti proudu

potoka. Zbarvili jsme se ihned na zeleno!  Žádný železo,vodní tok měl dosti silný přítok ze silážní jámy,poblíže

jakéhosi statku. POMOC!!! Gulášová kostková polévka se v nás začala vařit. Asi zemřeme!!! Kamarád Bejk který

se již vyznal,radil zajít na točené pivo. To prý co by lék vše srovná. Lék z chmele zachutnal i pomohl. Pěnivý

mok nám zachránil život. Byli jsme tehdá mladý a blbý. Pak již jsme si na různě barevné vody dávali pozor ....

               

Z kronik T.O.Minnetaki zpracoval  Žit.