Camp Lišák
|
Olafova sedmdesátka...
Kraj kolem říčky Bystřice připomínal naše lesnaté pošumavské stráně. Blížili jsme se ku Krnovu a teda také k polské hranici. Motorák dlouze hou-kl do lesů.Kolikrát jsem již tady jel?Kolikrát jsem se těšil na krnovské kamarády z osady Smyk. Poprvé to bylo na slezině protivínských trempířů
v hospůdce "Na Zastávce".Psal se rok 1986 a bylo 4.9. Hoši pamětníci si jistě vzpomenou na divoké zpívánky do ranních hodin,kdy nás na rozednění
upozornil houkající vlak. Král Olaf sem tehdá přivedl skoro celou sestavu Smykařů a hned jsme si padli do oka. Jako tehdejší hodnostář Havranů
jsem potom domluvil návštěvu krajiny pod Jeseníky. Za rok jsme drnčeli nočním rychlovlakem směr Krnov. Pak setkání střídalo setkání.Čas však
si nebere servítky a mnohé se pomněnilo. Někteří boys ze Smyku již odešli do nenávratna,jiné spolkl život. Ani u mne to není jen tak.Místo domo-
vinky s havranem ,kterou jsem nosil 25 let je na rukávě již 7.let znak Lišáka. Ale věřte,že na dávné doby a cesty na Moravu rád vzpomínám.Byly v
té době plné legrace a poznávání krajin nám neznámým. Ať již to byla Osoblaha,opuštěná krajina Sudet.petrklíčové Jeseníky i okolí Krnova.Vždy
zde byl přítomen Král Olaf.Vždy klidný,lačný zpráv z Jihu,vděčný čtenář rodokapsů i Vosí řeky, kterou jsem tehdá vydával. - Nyní vzhůru ku pol-
ské hranici jedou kluci a děvčata z Lišáka,Minnetaki i Líných Kanců a Country Cihelny. Změna je život. Však Smykaři Ti hoši bodrého srdce a hudebního talentu,milovníci dobrého pivečka a přírody se ne a ne změnit.- Jen ty roky jako korále na šňůrce přibývají.. Kamarádu Olafovi je 7O let.. - Jasně pamatujijak jsme s kamarádem Billem hráli Olafovi na jeho 6O tých narozeninách. Uteklo již 1O let. Já mám již vlasy jako padlý sníh,Olaf stále černéjako ostravský uhel. Jak to jen ten člověk dělá,že nestárne? - Krnov nás přivítal vlezlou zimou,ulicemi plných heren a do večera svítila jako lucerna rozhledna na Cvilíně a chrám Marie Sedmibolestné. Tam je také někde hrad Šelemburk, kde nás hoši ze Smyku kdysi provázeli. Konečně do temné noci zasvítilo okno hospůdky "Na Špici". - Ahoj,Ahoj,Ahoj,- znělo vesele lokálem. Oslava kamaráda mohla začít. Oslavu zahájila hymna kamarádů Smykařů a Jobek pronesl oslavný projev, který si dovoluji uveřejnit:"- Kamaráditrempové,trempky,vagabundi,jakož to i trapeři,vágusovétuláci,lesní muži,táborníci,čundráci,ochčirohové i ochčistromové...vítámvásvšechny na Špici a chci poděkovat kamarádům z ospalého jižního českaže přijeli k nám do divokého Slezka popřát KráliOlafovi k jeho 7O tinám. -Ale prvně si odpovězme na otázku,kamarádi,která z osad se může hono-sit svým Králem ?Přiznejme,že žádná. Kdejaká osada se ukazuje svým šerifem a známe případy,že bylo i přešerifováno.U Smyku nikoliv.Proto sivažme této historické události,která by měla být navždy vtesána do trempské mitologie. U příležitosti velikého životního jubilea bych chtěl našemu kamarádovi plným titulem Olaf Olafson Lopezovi předat řád B.CHmelnického..."- Samosebou,že následovala i zdravice protivínských trempů,kterou přednesla chvějícím hlasem Květa z Lišáka. Král Olaf pak dostal na hlavu královskou korunu,žezlo a zářil jak táborový oheň. Veselice gradovala. Hrál Fricek s Nevolníkem ze Zlomeňáků,hrál Luboš ze Smyku i protivínská Bílá pěna. Večer večerů. - Oslava Olafovo 7O tin se velmi povedla. Moc se nám ve městě na soutoku Opavy a Opavice líbilo. - Nutno poděkovat kamarádům ze Smyku za hostitelskou službu , Žabici za perfektní servis lahůdek a Dafné a Jobkovi za dobrou česnečku.
Buď dlouho zdráv Králi Olafe ze Smyku. AHOJ Žit,Květa,Zuzka,Wenca,Horny,Ada,Pitrýs. únor 2O11
a kamarádi Hellen a Čáryfuk z Country Cihelny.
 |