Camp Lišák

                                     17. listopad

 

Byl sedmnáctý listopad,čas naděje a svobody

pak na hradě,král Václav sedí,však má to kaz

když Čalfa rudej si vedle spokojeně medí.

   Byl  sedmnáctý listopad  co jsme zasněženi spali

   v lesích Šumavy, kde Zlatej potok  teče

   toť vandr poslední rudýho totáče,kdo asi zapláče?

Byl sedmnáctý listopad,čas svobody,voněl hebce sněhem

klíče zvoní všade v ulicích měst

a Karel Kryl nás vítá,hřeje zpěvem.

   Byl sedmnáctý listopad,čas kabátů,co móda je nosit

   srp s kladivem je dávno pryč

   teď třešně nosí rudí bossi.

Byl sedmnáctý listopad.Naděje. Snad budoucnost vyjde.

Na hranicích vostnáč smotaný

a kdo chce,až k oceánu dojde.     Ž. - 1999

 

Mám doma schované dvě české trikolory z minulých pohnutých let.Z let kdy se lámal čas.Ta prvá

připomíná rok 1968,moje učňovská léta.Chvíli svobody a pak marast Husákovo normalisace, pro mne

se vším všady. Ta druhá je ze sněhové revoluce z roku 1989. Znovu se lámal čas. Znovu doba naděje

a také pozdějšího zklamání. - Spali jsme na Zlatém potoce a v Praze se zatím tvořila část našich dě-

jin. Pak zástupy lidí v zasněžených ulicích,první skautské košile a upřímná slova kardinála Tomáška.

Ten listopadový sníh nestudil ale příjemě hřál.  První svobodnej Mikuláš,přípitek na svobodu také s

tátou co veřejně vystupoval proti soudruhům a vlastně ani nehleděl na důsledky. Měl v těle  lágry

PTP, jako přítel Karla Pecky a vojenský zběh i lágry v Jáchymově a jinde. Ruka podaná od Havla

soudruhu Adamcovi byla pro něho zklamáním. Divoce jsme se přeli,kdo má pravdu.  Měl ji bohužel

on. Revoluce skončila.Začalo podivné kupčení. Nechápali jsme proč nebyla zrušena KSČ. Občanské

forum a již dobře zajištění chartisté považovali tento návrh studentů,zrušit krvavou stranu za moc

radikální. Veliká chyba. Ku slovu se dostali diletanti a naši velkorysost nechat dál řádit soudruhy

dodnes svět neocenil. - Přesto jsem od té doby projel kus světa. Děti chodili do skauta, jsou svobo-

dné volby až někdy leze mráz z Kremlu po zádech. Lidi zapomínají na zvěrstva co napáchala a za -

nechala po sobě strana s rudou hvězdou. KSČM je teď silná,má zázemí a vesele si kritizuje vše kol

co se děje. - Dávno již roztál ten svobodný sníh od Zlatého potoka. Dávno vyhasl první svobodný

oheň  z kamýckého campu.  Dodnes existují postkomunistické organizace. Pionýr! Lidé ukazují svoji

pravou tvář. Nápisy na pionýrském táboře-Kocanda- na WC nemají co dělat. Zesměšňují vojáky US

ARMY.Pod tímhle nápisem,umírali mladí hoši. Takové nápisy na záchody nepatří. Pionýr bude pioný-

rem i kdyby čert na koze jezdil. -  Velký havran ,pomlouvá mého otce aniž ví co to byla padesátá léta.

Bývalí milicionáři a protivínští udavači a přisluhovači se plouží městem a pomlouvají . U ohňů sedí

rozporuplné postavy od bývalé STB a dokonce dostávají placku za propagaci trempingu. Vesele zpívají

o svobodě a romantice v trempských srdcích. Je tohle ještě tremping? Kde jsou jeho zásady? Kde je

jeho čistota? - Nepotrestaná minulost se vrací. - Kdysi jsem podepsal výzvu -Děkujeme odejděte-

Neodešli! Marasmus pokračuje. Pokud možno se s takovou skupinou lidí nestýkám. - Nepotřebuji

je ku svému životu. - Ten sníh z roku 1989 přinesl hodně radosti. Mám v měm prošlapanou svoji

pěšinu,je krkolomná ale nemusím se na ní sám před sebou stydět.                 P.S. -camp Lišák.