Camp Lišák
|
Wellington...
Když mě bylo deset let
byl kolem podivnej svět
končil někde v lukách
tam kousek za tratí
Táta mě tenkrát dal
z války americkej stan
celty byly bílý
jako padlej sníh
R" Na prsouch měl Wellington
na ruce skautskej znak
vzpomínku na rudej koncentrák
mraky bílý pluly
jako koráby do dálky
stejně jako kouř z pivovarský lokálky.
Šedesát let bude pryč
život je jak kopací míč
štěstí někdy roztaje
jako sníh vánoční
když zahučí vítr z hor
zelenej máš samafor
nikdy si nekupuj lístek zpáteční.
Dávno je mrtvej tenhle man
je po něm v kuchyni otoman
kam vzpomínky se večer
tak rádi vracejí
O půlnoci když je klid
slyším ho já zase klít
snad ho vozí tam na nebi
s bílou hvězdou jeep .
Tato písnička je věnována mému tátovi
kterej si "užil" padesátejch let v lágru
a u rot PTP ....... složil Sládek Petr.-Ž.
 |